Mgr. Martin Soukup
advokát
120 00 Praha 2, Na Rybníčku
16
_________________________________________________________________________
ČAK: 9729
e-mail: soukup.ak@volny.cz tel. (+)420-2-24942206 l.
270 fax (+)420-2-24941614
_________________________________________________________________________
V Praze 19.2.2003
Ministr průmyslu a obchodu
České republiky
prostřednictvím
Ministerstva průmyslu a
obchodu ČR
tiskové oddělení
Na Františku 32
110 15 Praha 1
Žadatel
: Společnost pro trvale
udržitelný život, jihočeská regionální pobočka
se
sídlem Pražská čp. 223, Tábor, IČ : 70908231
zastoupená
Mgr. Martinem Soukupem, advokátem
se
sídlem Na Rybníčku 16, 120 00 Praha 2
I.
Dne 20.1.2003 zaslal žadatel Ministerstvu průmyslu a
obchodu ČR žádost o poskytnutí následujících informací podle zákona č. 106/1999
Sb., ve znění pozdějších předpisů :
1) Zpřístupnění seznamu udělených licencí (s uvedením jména žadatele,
názvu vojenského materiálu a jeho množství, konečném užití zboží) na vývoz a
dovoz vojenského materiálu dle § 16 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním
obchodu s vojenským materiálem,
v platném znění, za rok 2002.
2) Zpřístupnění seznamu zamítnutých žádostí o licenci na vývoz a dovoz
vojenského materiálu za rok 2002.
3) Zpřístupnění seznamu povolení vydaných Ministerstvem průmyslu a
obchodu ČR pro zahraniční obchod s vojenským materiálem právnickým osobám dle §
6 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu
s vojenským materiálem, v platném znění, za rok 2002, a o seznam
právnických osob, jimž bylo v roce 2002 toto povolení odebráno.
Povinný subjekt – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR svým rozhodnutím
ze dne 31.1.2003 čj. 5666/03/1120 uvedené žádosti o poskytnutí informací
nevyhovělo, a to v žádném z bodů žádosti. Žadatel se domnívá, že
nebyly dány podmínky pro odmítnutí poskytnutí informací, a proto v souladu
s § 16 odst. 1 a odst. 5 InfZ podává proti postupu povinného subjektu
r o
z k l a d
který
odůvodňuje takto:
1/ Z rozhodnutí
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vyplývá, že žádosti o poskytnutí informace
nebylo vyhověno s poukazem na ustanovení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně
utajovaných skutečností a na nař.vl. č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy
utajovaných skutečností. Z uvedených právních předpisů vyplývá, že za
utajovanou skutečnost jsou pokládány mj. „přehledy vydaných individuálních
licencí a souhrnné statistické nebo jiné údaje o vývozech a dovozech vojenského
materiálu, pokud je z nich zřejmá identifikace výrobků, jejich množství,
hodnota a odběratelské nebo dodavatelské země, jde-li o a) významný vojenský
materiál a b) ostatní vojenský materiál.“ Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
dále odkazuje na § 31 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem,
který stanoví povinnost mlčenlivosti zaměstnanců ministerstva.
2/ Ustanovení § 12 InfZ
stanoví základní zásadu, že povinný subjekt poskytne veškeré požadované
informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to
stanoví zákon. Výjimky z povinnosti poskytovat informace obsažené v § 7 až
§ 11 InfZ nelze podle názoru žadatele vykládat extenzivně, neboť takový výklad
by nepřiměřeně omezoval veřejný zájem na soustavné a účinné kontrole státní
správy a právo na informace v oblasti veřejné správy.
3/ Z uvedeného vyplývá,
že Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo po vyloučení event. utajovaných
skutečností žadateli informace poskytnout, tj. alespoň částečně. Režim utajení
se například nevztahuje na názvy a další identifikační údaje subjektů, kterým
byly licence poskytnuty spolu s obecným označením druhu vojenského materiálu.
Dále z právního předpisu nelze analogicky usuzovat, že se utajení vztahuje
na seznam zamítnutých žádostí (bod 2. žádosti). Z obdobných důvodů a
v obdobném rozsahu měla být poskytnuta i informace o povoleních vydaných
MPO ČR pro zahraniční obchod a seznam právnických osob, kterým bylo v roce
2002 toto povolení odebráno (bod 3. žádosti).
4/ Rovněž povinnost
mlčenlivosti, uvedená jako jeden z důvodů nevyhovění žádosti (body 2 a 3)
v § 11 odst.3 InfZ nemůže být podle mínění žadatele ospravedlnit neposkytnutí informace
v plném rozsahu, neboť „při poskytování informací, které získal povinný
subjekt od třetí osoby k plnění úkolů na základě zvláštního zákona, podle
kterého by se na ně vztahovala povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup
chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, avšak které (informace) lze
poskytnout podle tohoto zákona, poskytne povinný subjekt je ty informace, které
přímo souvisí s plněním jeho úkolu. Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců
povinného subjektu chrání třetí osoby před zneužitím poskytnutých informací
např. v rámci ochrany osobnosti, avšak její nadmíru extenzivní aplikace
nemůže bránit nenaplnění účelu InfZ, tedy veřejném zájmu na kontrole činností
veřejné správy.
S odvoláním na výše uvedené žadatel
navrhuje, aby ministr průmyslu a obchodu České republiky v rámci řízení o
rozkladu rozhodl takto:
Rozhodnutí
Ministerstva průmyslu a obchodu vydané dle § 15 odst. 1 InfZ se mění a
informace požadované v žádosti Společnosti pro trvale udržitelný život,
jihočeská regionální pobočka ze dne 20.1.2003 se poskytují.
Mgr. Martin Soukup
Jednou
Plná moc